Sobotní ráno

Jan Hofmann / Jan Hofmann

Jednou ráno, takhle vstávám,

a divim se jak to, že ještě dejcham.

Na poušti se teď ocitám,

a divim se, co tam dělám.

A tam ňákej magor na poušti

nějaký svoje sračky pouští.

Pouští si je klidně do éteru.

Já jsem myslel, že ho snad zabiju.

A ten magor je pěknej diskosráč

Takovýhle na první pohled poznáš.

Gel na vlasech jako buzerant.

Takovýhle bych vytečkoval rád.

Nedalo se to vůbec poslouchat,

musel jsem si hned uši zacpat.

A tak končí to ráno tragický,

flusnul jsem mu do očí.